Menu
Mnichov a co bylo potom (1938–1939)

Téma 2
Mnichov a co bylo potom (1938–1939)

Celé hodiny

Předmět: dějepis

Cílem hodiny je, aby žáci porozuměli dění v Evropě a v Československu na konci třicátých let 20. století. V proslovu prezidenta Edvarda Beneše z roku 1935 se žáci seznámí nejdříve se zahraničními událostmi. Následně je žákům prostřednictvím dobových fotografií představeno dění v Československu. Závěr hodiny je věnován vzájemnému propojení poznatků, a to skrze tvorbu syntetizujícího textu.

Předmět: dějepis

Hodina seznamuje žáky se stanovisky jednotlivých zainteresovaných zemí v jednáních o odstoupení pohraničních území Československem. Jako forma hodiny je zvolen workshop, kdy jsou žáci rozděleni do 4 skupin dle států. Žáci ve skupinách pracují s dobovými materiály. Na závěr hodiny skupiny konfrontují stanoviska svých zemí.

Předmět: dějepis, občanská nauka

Na základě četby dobových novinových článků se žáci seznámí s politickou charakteristikou Československa v období tzv. druhé republiky. Hodina se zaměřuje na porozumění rozdílům mezi demokratickýmtotalitním politickým zřízením. Žáci při analýze dobové karikatury pojmenovávají základní charakteristiky těchto režimů a dále s nimi pracují.

Předmět: dějepis, občanská nauka 

Žáci se seznamují s důsledky změny hranic po mnichovské dohoděvídeňské arbitráži pro obyvatelstvo Česko-Slovenska. Při četbě dobových novinových článků žáci zjišťují, které skupiny obyvatel a z kterého území musely odejít. Pohyb obyvatelstva žáci zaznačují do dobové mapy. Následnou interaktivní prací s dobovými fotografiemi se žákům přibližuje každodenní život a problémy uprchlíků.

Předmět: dějepis

Při analýze dobové mapy žáci pojmenovávají a určují územní změny a jejich důsledky pro Česko-Slovensko po mnichovské dohodě a vídeňské arbitráži. Díky analýze dobových fotografií jsou žáci schopni popsat i další změny, kterým museli obyvatelé nově čelit.

Předmět: český jazyk a literatura,  dějepis

Četbou tří konkrétních básní hodina seznamuje žáky s reakcemi československých básníků na události podzimu 1938. Žáci básně společně rozebírají, aby porozuměli obsahu a motivům jejich vzniku. V druhé polovině hodiny žáci mají ve skupinách napsat báseň, kterou vyjádří svůj pohled na události a atmosféru roku 1938.

Jednotlivé aktivity

Předmět: dějepis
Čas: 10 minut

Aktivita se skládá z interpretace čtyř dobových fotografií. Přiřazováním nejvhodnějších popisů k fotografiím se žáci seznámí se společenským děním na konci třicátých let v Československu.

Předmět: dějepis, občanská nauka
Čas: 5 minut 

Aktivita je založena na seznamu deseti pojmů. Úkolem žáků je rozřadit tyto pojmy do tabulky, a to podle toho, zda se pojí s demokratickým, nebo s totalitním politickým zřízením.

Předmět: dějepis, zeměpis
Čas: 5 minut

Prostřednictvím analýzy dobové mapy se žáci seznamují s územními změnami, které zasáhly Československo na podzim roku 1938.

Předmět: dějepis, český jazyk 
Čas: 15 minut 

Aktivita ja založena na četbě a analýze tří básní, ve kterých jejich autoři reagují na události podzimu roku 1938. Úkolem žáků je rozhodnout, z jakého důvodu části básní neprošly cenzurním řízením.

Předmět: dějepis
Čas: 15 minut

Žáci a žákyně mají k dispozici pět dobových textů, které popisují situaci různých skupin obyvatelstva, které musely opustit své domovy kvůli odstoupení pohraničních území Československem. Na základě četby textů jsou žáci a žákyně schopni/y vyjmenovat konkrétní skupiny lidí, kterých se opuštění domovů týkalo, a ze kterých se stali uprchlíci.

Předmět: dějepis
Čas: 20 minut

Aktivita je založena na práci s mapou a na četbě několika dobových textů. Na základě získaných informací z textů, žáci a žákyně přiřazují na mapu: kdo, kam a proč musel odejít ze svého bydliště po podepsání mnichovské dohody. Žáci a žákyně jsou tak schopni/y vysvětlit situaci různých skupin uprchlíků v Česko-Slovenské republice.

Vypracujte si test a získejte certifikát
TEST