„Jak se stalo, že najednou po nás šli? … to víte, jak to bylo za Němců, že někde něco vyšťourali. A jak sám vidíte, mám černý vlasy, černý oči a nejsem třeba tak úplně bílá v pleti jako vy. Naši předkové nějaký vzdálení, jeden nebo druhý, možná i oba, měli tmavší pleť. Něco našli a na základě toho, když dělali sběrný razie, prostě v dvaačtyřicátém roce v srpnu přijeli. (…)
Tam nás naložili na auta a odvezli do Let, do toho sběrného tábora. (…)
Bylo tam spousta cikánských rodin. Ovšem ty byly pravidelně odváženy nákladním autem do Osvětimi. Náklaďáky s plachtou vždy přijížděly prázdný. A nikdo už ty lidi nikdy nespatřil. Měli jsme strach, že nás odvezou. Vždycky nás ale nějak přešli. Večer někoho vybrali nebo nahlásili, kdo to bude, ráno přijelo auto a odvezli je. Kdo je vybíral, to nevím.“
Zdroj: Vzpomínka na pracovní tábor Lety. Pape, Markus. A nikdo Vám nebude věřit. G plus G, Praha, 1997. str. 170–171.
Zdroj: Humoristické listy. Praha: Josef Richard Vilímek, 1935. roč. 78, č. 19. str. 230. (27. 12. 1935)
Zdroj: Československé trestní zákony platné v zemi České a Moravsko-slezské. Praha: Vyšehrad, 1935. str. 38.
Zdroj: Krajská vědecká knihovna v Liberci. Fotografie sign. TF 1/9, Požár synagogy, Liberec, 10. listopad 1938.
Zdroj: Autor neuveden. [karikatura]. In: Komar, Brno: Alois Grünwald, 1925. roč. 1925, čís. 14, str. 6. (2. 4. 1925)