Menu
Válka skončila. A co dál? (1945–1948)

Téma 6
Válka skončila. A co dál? (1945–1948)

Historické prameny v literatuře

Přečtěte si úryvek z knihy Vyhnání Gerty Schnirch od Kateřiny Tučkové. V textu jsou použity historické materiály. Zkuste je najít.   IdPG+M2CNvfoef5DjqgjcZMIdZJanQQ8xA9w9byze8H1vsAogTAK070RO5330GRDWWFATC6edElAytwP8Ks6npX+ZnLL4zc5DWoCREdQeyxjC1qqVxOm3fB0bu7myIrrJhPvor3+64GOdgf8H96DVnxVYlSUAAAAASUVORK5CYII=


XVIII

tuckovaSotva Gerta přišla toho předposledního květnového dne večer po úmorné práci domů,

věděla, že se něco děje. Čekala každý den a zrovna tento, plný šumu na ulicích, gard postávajících na rozích, dvojic členů policie procházejících Bratislavskou ulicí, nasvědčoval, že už, už se musí něco stát. Už se musely splnit prognózy vystrašených sousedek, už se musely prolomit hráze obav jich všech, kteří na rukávech nosili bílou pásku s velkým černým N. Viselo to ve vzduchu a nabývalo na obrysech s každou další zprávou o zmizení souseda nebo známého známých, s každou další hlášenou dobrovolnou smrtí, s každou další popravou. …

            Doma se zavřela v kuchyni a chystala se připravit mléko Barboře. Pak zaslechla dusot těžkých bot po celém domě, klepání, výkřiky. V té chvíli věděla hned, že už je to tady, to, co se vzedmulo v hrudích těch čecháčků na Rathausplatz, co ten nový buditel, který to tu celé prosral a sám utekl do Londýna, nasliboval. Někdo klepal na její dveře a Gerta věděla, že ji dohnaly jeho výhružky a sliby.

Otevřela a za dveřmi stál domovník. V ruce třímal papír, který jí zamával přímo před nosem. Ferta na něj pomalu zaostřila. Vyhláška… Němci bydlící v obvodu města Brna,  a to ženy a děti, dále muži pod 14 let a nad 60 let a muži práce neschopní, buďtež z města vyvedeni. Tyto osoby mohou si vzít s sebou věci, co unesou, nikoliv však klenoty a vkladní knížky… dnes, 30. května 1945 o 21. hodině… dál nečetla. Domovník svěsil ruku s papírem, okamžik rozpačitě stál a díval se přímo do Gertiných široce rozevřených očí, pomalu mu klesla brada, jako by chtěl vyslovit dlouhé á, ale pak chraplavým hlasem řekl: – Jinak to nejde, otočil se a seběhl dolů po schodech, ani se už neohlédl.

 Gerta za ním pomalu zavřela dveře a zhroutila se po jejich vnitřní straně dolů, do dřepu. Hlavou ji znovu bleskla slova, která před dvěma týdny slétala z balkónu Nové radnice do rozbouřeného davu, i ta, která na ní v tichu kuchyně vykřičel Beneš až druhého dne, kdy si koupila noviny. Byl v ní celý jeho projev …

… Pamatujete si, jak se od jara roku 1938 na nás Hitler připravoval? Pamatujete se na to, co od roku 1934 dělal Henlein a Frank a celá jejich strana, mající ve svých řadách minimálně osmdesát procent německého lidu v Československu? Pamatujete se na ty pusté nacistické štvanice proti nám na norimberském sjezdu v roce 1938? Pamatujete se, jak mi Hitler dne 26. září 1938 sprostě spílal a do veřejnosti jarmarečně vyvolával…


XIX

Tak trochu jí to přece bylo jasné už předtím, že Němcům se musí splatit stejnou mincí. Koho by to nenapadlo? Namluvili se o tom přece dost a dost. Proto taky jedni táhli jako krysy z potápějící se lodi, když už bylo jasné, že Němci válku nevyhrají. Kolik krámů a bytů zůstalo prázdných? Třeba zabraný koloniál u nich na rohu, i vila bývalého souseda ze Sterngasse Hovězáka, ze kterého se stal na začátku války Herr Hortek. Všichni takový vzali do zaječích. A proto taky Gerta zůstala. Proč by měla jít ona, která byla po matce Češka, která chodila až do války do české školy, do kurzů pana Kmenty až do poslední chvilky, co to šlo? Proč by opouštěla Janinku, Pressburger Straße, kde vyrostla, jejich byt, ve kterém přivedla na svět Barboru, proč by odtud odcházela, když patřila mezi ty druhé, když měla svědomí čisté?  

Jenže ji nenapadlo, že nebude čas vysvětlovat někomu, jak a pro co žila. Že nebude čas třídit lidi podle skutků, že zbude chvíle jen prohlédnout si kmenové listiny a rozdělit podle toho, jestli měli na lístcích D. A podle nich zkrátka měla národnost německou. Jako jiní Němci byla vystavena nenávisti, která sálala ze všech českých Brňanů, i kluků sotva odrostlých škole. Gertě naskočila husí kůže, když si vzpomněla na fanatickou vášeň těch mladíků se zaťatými zuby a sevřenými pěstmi, kteří vyskakovali z davu pod balkonem. Jen aby Beneš viděl, kolik odvahy a odhodlání splnit, co řekl, v nich je. Stejnou vášeň vídala i za války. Jenže teď způsobila, že se na ulicích řvalo: Smrt Němcům! Němci ven! Byla bláhová, když si myslela, že bude křičet pryč s těmi, kteří jednali proti republice! Pryč s těmi, kteří se provinili! ...

Zdroj: Tučková Kateřina: Vyhnání Gerty Schnirch. Brno: Host, 2010. str. 75–82.


Vyberte, které z historických pramenů, jsou v ukázce použity:

Otázky DIGITALNI_PRACOVNA_ikony_otazniky_1

Vyhodnocení DIGITALNI_PRACOVNA_ikony_pero_1