.jpg)
Předmět: dějepis, občanská nauka
Hodina začíná úryvkem z proslovu Edvarda Beneše, ve kterém prezident vyjadřuje potřebu vypořádání se s německým obyvatelstvem v Československu. Touto ukázkou se žáci a žákyně seznamují s problémem vysídlení obyvatel německé národnosti z Československa. Na čtyřech ukázkách skutečných příběhu lidí, kterých se určitým způsobem dotklo vysídlení, se žáci a žákyně seznamují s problematičností toho, jak složité bylo v roce 1945 určit, kdo je či není německé národnosti. Na závěr diskutují nad otázkou přístupu československých úřadů a společnosti k lidem, kteří byli označeni za Němce.
Předmět: dějepis, občanská nauka
Na úvod hodiny žáci a žákyně analyzují tři dobové fotografie, na kterých jsou v různych situacích zachyceni lidé, kterých se týkalo vysídlení. Následuje práce s dobovým textem, ve kterém prezident Edvard Beneš označuje všechny Němce za viníky nacistických zločinů. Text žáky a žákyně seznamuje s principem kolektivní viny. V závěru hodiny žáci a žákyně podrobují analýze dobovou žádost o návrat bývalého občana Československé republiky německé národnosti zpátky do Československa. Obsah žádosti konfrontují s principem kolektivní viny a promýšlí otázku, jestli skutečně všichni obyvatelé německé národnosti byli vinni a měli být vysídleni.
Předmět: dějepis, občanská nauka
Cílem hodiny je, aby byli/y žáci a žákyně schopni/y popsat územní změny, které se dotkly území Československa po druhé světové válce. Jsou schopni/y vyjmenovat oblasti Československa, kterých se dotkla výměna obyvatelstva. Skrze analýzu několika krátkých dobových textů jsou žáci a žákyně schopni/y vysvětlit dobovou rétoriku, která se týkala nového „čistě českého" pohraničí.
Předmět: dějepis, občanská nauka
Na začátku hodiny žáci a žákyně analyzují dobové propagandistické plakáty, které slouží jako úvod do tématu osidlování pohraničí. Následně se žáci a žákyně seznamují s příběhy lidí, kteří po roce 1945 příšli do Československa. Žáci a žákyně jsou tak schopni/y uvést příklady zemí odkud lidé po roce 1945 do Československa přícházeli. Prostřednictvím analýzy textů a následující diskuze jsou žáci a žákyně schopni/y vysvětlit problémy, kterým čelili lidé přijíždějící do československého pohraničí po roce 1945.
Předmět: český jazyk a literatura, dějepis
Hodina je založena na práci s ukázkou z historického románu Vyhnání Gerty Schnirch od Kateřiny Tučkové. Autorka ve svéme příběhu využívá dobové historické prameny. Žáci a žákyně analyzují literární ukázku jak po její obsahové, tak po její literární stránce. Poté následuje diskuze o výhodách a nevýhodách použití reálných historických dokumentů při psaní příběhu historického románu. V další aktivitě mají žáci a žákyně k dipozici historický pramen a jejich úkolem je vytvořit příběh s použitím tohoto pramene.
Předmět: český jazyk a literatura, dějepis
Hodina je rozdělna na dvě části. V první části žáci a žákyně čtou nebou poslouchají literární ukázku z díla Zašlá chuť morušek od Miloslava Nevrlého, ve které autor popisuje české pohraničí po vysídlení německého obyvatelstva. Žáci a žákyně ukázku analyzují jak po její obsahové, tak po její slohové stránce. Na základě analýzy ukázky jsou schopni/y rozpoznat jazykový útvar „popis“ a umí vyjmenovat jeho znaky. Ve druhé části hodiny žáci a žákyně umělecky ztvárňují nějakou scénu z ukázky. Hodinu je lépe zařadit až poté, co se žáci seznámili s československou poválečnou historií.
Předmět: dějepis
Čas: 10 minut
Aktivita slouží jako úvod do problematiky vysídlení německého obyvatelstva z Československa po druhé světové válce. Žáci a žákyně mají k dispozici úryvek z proslovu prezidenta Edvarda Beneše, ve kterém naznačuje nutnost „vypořádání“ se s obyvateli německé národnosti a vyzývá k odgermanizování Československa. Na setu otázek si žáci a žákyně ověřují svoje porozumění obsahu.
Předmět: dějepis, zeměpis
Čas: 10 minut
Aktivita je založena na četbě dobového propagandistického článku z novin, ve kterém autor popisuje usílí o splnění snu o čistě českém pohraničí. Tento sen se má naplnit skrze odstranění německých názvů měst. Žáci a žákyně jsou na základě analýzy textu schopni/y přiřadit německé a české názvy ke konkrétním městům. Část informací žáci a žákyně získají z textu, část sami dohledávají na internetu.
Předmět: dějepis, zeměpis
Čas: 15 minut
Aktivita je založena na práci s dobovými texty a na práci s mapou. Žáci a žákyně mají k dipozici několik dobových textů, které popisují územní změny Česloslovenské republiky po roce 1945. Žáci a žákyně jsou schopni/y tyto změny popsat, také se seznámí s dobovou rétorikou vylučování německého obyvatelstva ze života československé společnosti a s vyobrazováním pohraničí jako výhradně českého prostoru.
Předmět: český jazyk, dějepis
Čas: 20 minut
Aktivita je založena na četbě ukázky z románu Vyhnání Gerty Schnirch od Kateřiny Tučkové. Žáci a žákyně následně v textu hledají, jaké dobové historické prameny pro svou knihu autorka použila. Žáci a žákyně se tak seznamují s využitím historických pramenů v beletristické produkci.
Předmět: český jazyk, dějepis, výtvarná výchova
Čas: 20 minut
Aktivita je založena na četbě či poslechu ukázky z knihy Zašlá chuť morušek od Miloslava Nevrlého. Žáci a žákyně text analyzují po jeho obsahové, tak i slohové stránce a seznamují se tak s jazykovým útvarem: popis. Ukázku lze použít i jako podklad pro uměleckou tvorbu do hodin výtvarné výchovy.